"Madamky na cestách"

September 10, 2019

Ivana R.

Když se vydá 16 žen na cestu do tropického ráje, takto je samo o sobě, předpokladem pro
dobrodružnou spanilou jízdu. Podtitulem našeho cestování bylo: „Za zážitky na Srí Lanku“. A, jak praví
naše nejmladší účastnice Pája: „Není důležité, jestli jsou zážitky pozitivní nebo negativní, hlavní je, že
jsou silné!“.


A toho jsme se držely hned od začátku….
 

Naši cestu začínáme společným srazem poloviny účastnic na hlavním vlakovém nádraží v Brně,
s druhou půlkou se potkáme až v Praze na letišti. Volíme cestu vlakem, protože dálnice D1 z Brna do
Prahy je strašákem všech, co do Prahy míří nejen na letiště.

 

Ze Zaječí vyrážím s dostatečnou časovou rezervou, jedu už po několikáté stejným spojem a vždy vše
klaplo. Tak snad budeme mít štěstí i letos. Ještě sedím ve vlaku a než přijíždím do Brna, už mám
telefonáty a smsky od ostatních čekajících v Brně – náš vlak do Prahy, má 20 minut zpoždění. Zatím to
nevadí, není třeba se znepokojovat, času máme dost.

 

Na trati z Maďarska jsou popadané stromy, kvůli větru z předešlého dne, zatím nepanikaříme, jsme
rády, že vítr, který se vším včera cloumal je dnes v poklidu. Na hlavním nádraží zatím vtipkujeme a
sledujeme příjezdy a odjezdy vlaků. Zpoždění našeho vlaku narůstá na 50 minut, ale stále jsme klidné,
vlak už je v Podivíně – je to kousek.

 

Konečně přijíždí a vysmáté nasedáme. Právě nám začíná zasloužená a vytoužená dovolená.
Druhé polovině, se kterou se máme setkat až na letišti píšeme, že už jedeme, přijedeme asi o chvilku
později, ale stíháme… V Kolíně nás čeká nemilé překvapení, vlak stojí a nevíme proč.
Po krátkém čase, nám průvodčí sděluje, že je na trati osoba v kolejišti a neví se kdy vlak pustí, může
to být pár minut, ale i několik hodin. Vlaky před námi za námi stojí, na Prahu nic nejede.
Jak říká: „Všechno je jednou poprvé“, zažívám selhání vlakové dopravy! Co teď? Rozhodujeme se,
jestli objednat taxíky a vyrazit, stejně jako někteří další pasažéři na letiště jiným dopravním
prostředkem.

 

Průvodčí nás vyzývá k opuštění vlaku, přesedáme na druhý spoj, který jede oklikou – je to sice courák,
ale měly bychom být v Praze včas. Po chvíli zase stojíme, a to už adrenalin stoupá.

 

Vidíme, že stihnout odbavení bude asi nemožné. Jediná možnost volat na letiště a zkusit nemožné…
Dá se zastavit letadlo? V cestovce, která nám vyřizovala letenky nám sděluji, že to je nemožné. A
s tím se tedy nechceme smířit. Začínáme jednat sami. Voláme na letiště na odbavení, vysvětlujeme
situaci a ptáme se, jestli pro nás mohou něco udělat. Po chvíli se to „nemožné“, podařilo vybavit,
diktujeme po telefonu naše údaje z pasu, nechají speciálně pro nás otevřenou jednu přepážku,
popřípadě nás naloží i s kufry. Musíme být na GATU nejpozději 20 min před odletem.

 

Znovu stojíme, rozhodujeme se, že vystoupíme, objednáváme 3 taxíky, chceme vystupovat, vlak se
rozjíždí… taxíky zase rušíme. A v tomto duchu pokračujeme.

 

Jsme zhruba půl hodiny před Prahou a náš odlet se blíží, od druhé skupiny, která nás čeká na letišti,
chodí povzbuzující smsky. Průvodčí sleduje naši situaci a pomáhá nám zařídit, aby na nás počkal
autobus, který jede letiště-neb ČD taxi selhává. UF, adrenalin pokračuje. Už sedíme v autobuse na
letiště, kontaktují nás aerolinky, jak jsem na tom, odbavení je sice uzavřené, ale jedna přepážka čeká
jen na nás… Skoro za jízdy vyskakujeme z autobusu, stihly jsme to. Odbavujeme se a setkáváme se i s
druhou polovinou naší skupiny. Všem se nám ulevilo, jsme kompletní.

 

A já jen doufám, že jsme si komplikace už vybraly i do zásoby a čekají nás samá pozitiva. Sedíme
v letadle a pozorujeme vzdalující se zemi a kolem nás jsou jen oblaka a nekonečný prostor. Letíme!
Let probíhá hladce, vystupujeme v Kolombu a tropický ráj nás vítá deštěm. Slovy klasika z filmu Na
samotě u lesa: „Chčije a chčije!“, a s těmito slovy nás vítá i náš srí lanský průvodce Kalum (češi ho učí

samá důležitá slovíčka). Cestou pršet přestává, a za necelé dvě hodiny jsme v cíli naší cesty. Malé
městečko jihozápadním pobřeží Indického oceánu v Payagala South v Czech Beach Resortu.

 

Vždycky, když vystoupím z autobusu jsem zvláštně dojatá. Vítají nás tradičním srí lanským tancem
v krojích a svým zpěvem a tancem nám přejí krásnou dovolenou. Nikdy se neubráním a ukápne pár
slz. Chce se mi říct, tak a zase doma…. Ano, na pár dní bude tento hotýlek, s milým personálem,
naším domovem a tato skupina naší rodinou.

 

 

Vítá nás usměvavý Kalum se slovy: „How are you, jak še máš, madam?“ Otáčím se, mluví na mě? Ano, tady jsme teď všechny MADAM! 14 dní si užíváme toho, že nás všichni oslovují madam, nutno říci, že to má cosi do sebe. Od začátku pobytu si nějak víc uvědomujeme, že jsme ženy a užíváme si všemožných „holčičáren“, odpočinku a chvil sami se sebou.

 

 

Pomalu se začínáme ladit na srí lanský čas… to znamená nikam nespěchat a užívat si přítomného okamžiku:“ tady a teď „. Není to vždycky jednoduché zpomalit. Jsme zvyklé na to, že máme spoustu povinností, musíme se postarat o chod domácnosti, skloubit s prací a dalších „důležitostí“ a na sebe a svůj odpočinek zapomínáme. Zpomalení nám pomůže naladit se na svoje potřeby, pocity, a to se nám někdy nehodí do krámu, protože bychom třeba zjistily, že nejsme tak úplně spokojené, jak si myslíme, namlouváme či se domníváme.

 

Tady najednou čas plyne pomalu a my máme čas jen pro sebe.

 

Jak často se nám stane, že si nařizujeme budík a doba za jak dlouho se vzbudíme je i 9, 10 hodin? Tady na Srí Lance je to běžné. Brzy se „zhasne“- tedy slunce zapadne kolem půl sedmé a je tma jako v pytli. Kouzlo hotelu, kde bydlíme je i v tom, že sice leží přímo u oceánu, ale není to žádná turistická oblast, proto nás to ani neláká po setmění někde korzovat. Žádné KORZO, tu prostě není! Tak si užíváme jen hukot oceánu a místa, kde se nacházíme.

 

Ráno nás vítá usměvavá Bára a jdeme cvičit jógu. Možná než cvičit jógu, je lepší používat: máme jóga praxi. Jóga totiž není spartakiáda, kde bychom dokazovaly svoji výkonnostní třídu, nebo předváděly krkolomné pozice a ukazovaly, jak jsme šikovné, jak dlouho v pozici vydržíme, nebo, že si dáme nohu za krk 😊. V tomhle je Bára jedinečná, dokáže vycítit jakou skupinu má před sebou a hodina plyne s lehkostí. Praktikují vedle sebe pokročilí i úplní začátečníci a všichni si to skvěle užíváme. Hodina je šitá na míru možnostem každé z nás. Jupíí, jsme na jedné vlně 😊

 

Čeká nás první výlet, vydáváme se po kolejích na místní „kovboják“. Provází nás zvědavé pohledy místních, koukají na nás jako na exoty. „Bílá huba“ tu sice není nezvyklá, ale přesto jsme raritou, kdekdo si nás fotí jako celebrity. Na místní poměry přijíždí vlak celkem na čas. Vždycky obdivuji, s jakým klidem místní čekají na vlak, autobus, loď – však ono to přijede, času dost! To jen my nervózně počítáme minuty, které zbývají do odjezdu či příjezdu. Jako by to tady nebylo jedno…

 

Jedeme 4 zastávky a tady už na nás čekají tuk tuky. 

 

Papá – náš průvodce si nás vede k „tuktukářům“ jako BIG BOSS 😊

Tváří se důležitě a rozděluje nás do trojic, kdo s kým pojede. Začíná dobrodružství v místní dopravě.

Část cesty zavíráme oči, část cesty pištíme a chvílemi to vypadá, že nemáme šanci přežít.

Nicméně hoši se stále culí a vypadá to, že takhle je to naprosto v pořádku a úplně normální cesta, jako každá jiná.

Želví farma, ochutnávka královských kokosů, oběd v restauraci s výhledem na řeku a velkou sochu Budhy, plavba lodí po řece, řezbářská dílna, návštěva dílny s drahokamy.

 

Na první výlet do Alughamy máme skutečně hodně zážitků. Všechno je pro nás nové a bavíme se tím, jak žasneme nad setkáním s varany, želvičkami, ve zlatnictví okolo nás obchodníci lítají jako kolem PRETTY WOMMEN … radujeme se jak malé holky.

 

Člověk se nestačí divit, jak málo stačí k radosti. Počasí je k nám vlídné, sluníčko občas vykoukne, občas se schová za mraky. Pro výlet ideální podmínky. Začíná také nákupní horečka, s návštěvou každého obchodu posilujeme svoji nákupní imunitu. Ta je zatím velmi oslabená. Obchody bereme útokem a obchodníci z nás mají neskrývanou radost. Pouštíme se do smlouvání cen, ze začátku nesměle, ovšem na konci pobytu jsou z nás experti na slovo vzatí. Radost z ušetřené koruny je až úsměvná. Vzhledem k chudobě, která je všude kolem nás, si říkám, jestli to máme opravdu zapotřebí.

 

 

Plni zážitků se vracíme zpět do našeho dočasného domova a večer probíhá přehlídka našich úlovků.

 

Další den máme zasloužený odpočinek, válení v zahradě, koupání v oceánu a ajurvédské masáže.

 

Celým pobytem nás také provází ajurvéda – jedinečný systém, jak pečovat o svou krásu, zdraví, harmonii. Po každé přednášce vyvstávají otázky – jak to vše zařadit do každodenního obyčejného života. Možná kouzlo spočívá v tom, že zařadím jen to, co zvládnu, co je mi sympatické, co mi sedí, přijde zajímavé. Člověk se podle mě nesmí stát otrokem svého zdravého životního stylu, ale musí najít rovnováhu mezi ideálním a optimálním řešením. Už jen to, že jsme trávily 14 dní na pobřeží moře, na čerstvém vzduchu, v prostředí, kde je vyvážený poměr elementů – voda, oheň, země, vzduch a prostor, tak jsme našemu těl vytvořily podmínky pro regeneraci. V tom je Srí Lanka nesrovnatelná s jakoukoliv jinou zemí. Srí Lanka je jedna velká RASAJÁNA (regenerátor), která nemá obdoby. Na každém kroku vidíte na rostlinách, jaké mají úžasné podmínky pro růst a podmínky pro růst potřebuje i člověk. Proto odtud vždy odjíždíme s nabitými baterkami a vydrží nám to i u nás poměrně dlouho.

 

Ke Srí Lance patří také poznávání místní kultury, historie, památek. Také jsme se vypravily na 3denní výlet do vnitrozemí za poznáním takzvaného kulturního trojúhelníku. Cestování je na Srí Lance značně úmorné, doprava je pomalá, a zároveň zběsilá. Z našeho řidiče, jsme měli občas pocit, že nás někde ukradl nebo měl minimálně radost z toho, jak jsme pištěly, když jel brzda, plyn za kvílení klaksonu.

 

Vyrážíme v 5 hodin ráno, v baťůžku jen to nejnutnější a tentokrát nám dělá společnost i pláštěnky a 

deštníky. Končí období dešťů a počasí je stále ještě nestabilní. Nicméně je krásně teplo a přes občasné přeháňky je příjemně.

 

První zastávka na krátké občerstvení je na ananasové farmě. Sladkost a chuť čerstvě utrženého ananasu si jen těžko dokážeme představit, dokud ho neochutnáme. Myslím si, že kdo jednou ochutná, má takový referenční bod, že už si u nás v Čechách ananasy moc kupovat nebude.

 

 

Popojedeme dál  a přijíždíme do sloního sirotčince v Pinnawele. Tady člověk zažije první kontakt s nádhernými indickými slony. Dvakrát denně kráčejí tlustokožci na vydatnou koupel v řece Ma-Oya. Je to neskutečný zážitek, když se úzkou uličkou žene stádo slonů a vydržíte dlouhou dobu pozorovat jakou mají sloni radost s cákání vody. Koupel si užívají stejně jako návštěvníci, kteří je pozorují. My, jsme měli to štěstí, že jsme slony potkali i ve volné přírodě. Byl to opravdu dechberoucí zážitek. Značky u silnici pozor sloni, levhardi, krokodýli…  působily zvláštně, ale záhy jsme zjistili, že tak jak u nás může přes cestu přeběhnout srnka, tady prostě běhají – dá-li se tomu tak říct, sloni 😊

 

 

V kulturním trojúhelníku na nás čekají památky zapsané do světového dědictví UNESCO.

Dambulla je první z nich. Skalní jeskyně ukrývají malby a sochy postav Budhy, mohly jsme zde obdivovat téměř 60 soch. Svatyně je také známá jako Zlatý klášter – Rangiri Vihara. U vchodu do tohoto komplexu se tyčí 30 metrů vysoká pozlacená postava Budhy. Na každém kroku narazíte na hejna opiček.

 

 

Další zastavení – Sigiriya. Nabízí fantastické výhledy, mohutná pevnost se nachází ve výšce 200 m, královské zahrady se zavlažovacím systémem, bazény, zbytky maleb nebeských dívek, strmé schody vytesané do skály a na vrcholu pozůstatky královského paláce. Když to člověk vidí, tak musí smeknout klobouk, kdo ví, jak takovou krásu byli schopni vytvořit.

 

 

Poslední památkou Unesca na naší cestě bylo druhé srílanské královské město Polonaruwa.

Tady se nám počasí ukázalo v plné své kráse, zažily jsme celý den s deštěm, ale stálo to za to. Nejsme přece z cukru 😊

 

 

Nechyběla ani návštěva Spice Garden. Průvodcem nám byl „ajurvédský lékař“ – těžko říct, jestli to byla pravda. Více než lékaře připomínal dramatického herce, který se určitě rád poslouchal. Ovšem zahradou nás provedl a když naběhl jeho tým masérů, tak všechny „madamky“ jen chrochtaly 😊

 

 

A co by byla Srí Lanka bez čaje? Program byl nabitý a k čajové manufaktuře jsme se dostaly až po tmě. Ochutnaly jsme výborné čaje, ale návštěvu plantáží si musíme nechat na příští rok.

 

 

Po návratu opět zasloužený odpočinek, a ještě několik krátkých výletů do okolí…zážitků na rozdávání.

Budeme mít na co vzpomínat a možná se i těšit i na příští rok, co na Srí Lance objevíme nového.

 

 

Přistání zpět do reality všedních dnů jsme si po návratu zpět do Česka, každá užila po svém.

Věřím, že se nám alespoň trochu podařilo držet se srí lanského tempa s úsměvem na rtu a dobrou náladou.

 

Těším se, že se s některými z vás setkám 31.10. 2019 na letišti a cestu za zážitky si zopakujeme.

Připravujeme i letos zajímavý program. Náš pobyt má sice v názvu, že jedeme za ayurvédou, ale mohou se k nám připojit i ti, kteří o ayurvédě nic neví, nebo je ani nezajímá. Můžete jen odpočívat, relaxovat, užívat si prázdné pláže, vynikají místní kuchyně a poznávat jinou kulturu s bohatou historií. Čas, strávený na ostrově, je sám o sobě balzámem pro tělo i duši. 

Tak neváhejte 😊

A na co se s námi můžete těšit?

Adams Peak, Nuwara Eliya, cesta vlakem kolem čajových plantáží, vodopádů, malebnou horskou krajinou, Kumana National park… nebo jiná místa?????? Záleží jen na nás, pro co se rozhodneme.

 

Letošní cestu bude možné si prodloužit o 5 ti denní návštěvu Malediv, neb je to jen, co by kamenem hodil a zbytek došel pěšky. 

 

Ještě máme pár volných míst, které čekají možná právě na vás 😊

 

Vaše průvodkyně ayurvédou 

Ivča

 

 

 

Share on Facebook
Please reload

Follow Us
  • Facebook Basic Square
  • Twitter Basic Square
  • Google+ Basic Square

Kontakt:

Centrum Revital, Zaječí                     Apartmány Revital

Požární 474

                                                                     Centrum Revital

​​​​​​​​​​​​​​​​​​​​Telefon: 724 959 059

Pondělí - Pátek: 9 -17h                           

info@centrumrevital.cz

  • Facebook Social Icon
  • Facebook Social Icon

Obchodní podmínky zde.

© 2019 Centrum Revital

Tyto stránky používají soubory cookie. Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s použitím cookies.

Ayurvéda, ayurvédské masáže, ayurvédské lázně, ayurvédské terapie, Ivana Robošová, Centrum Revital, Zaječí, výroba kočení, čajů.